Po studiích ochrany životního prostředí se zaměřením na ochranu přírody v zemědělství a lesnictví se konečně dostavila možnost získané poznatky ověřit v praxi. Vzhledem k zaměření studia a romantické představě o zemědělském životě jako nejodpovědnější a nejsvobodnější alternativě, kterou současná společnost nabízí, jsem se rozhodl zahájit svůj produktivní věk na farmě.

Při jejím výběru hrálo roli několik faktorů, především ale to, že poslední akademické angažmá bylo na šizuocké univerzitě v Japonsku. Nebylo tedy daleko k rozhodnutí hledat právě tam. Shodou náhod jsem se za dobu svého čtyřletého pobytu seznámil s Naoki Akiyamou a jeho manželkou Yuki. Naoki je Japonec s právnickým vzděláním a především s velmi silně ekonomicky orientovaným myšlením. Na základě osobní zkušenosti s neúrodou, která postihla Japonsko v roce 1992, se rozhodl zemědělství věnovat profesionálně. Společně s manželkou dnes vedou rýžovou farmu u města Džóetsu v prefektuře Niigata.

Japonská společnost, ač nebo právě proto, že je tradičně zemědělská, v posledních desetiletích odsouvá zemědělství na vedlejší kolej a Naokiho volba je tak široko daleko zcela unikátní. Když splnil přání rodičů a dokončil studium práv, pracoval pět let na několika zemědělských farmách, aby získal zkušenosti. Ty pak začal uplatňovat na vlastní farmě, kterou od základů vybudoval právě v prefektuře Niigata, proslulé vynikající rýží. Dnes hospodaří na asi deseti hektarech dlouhodobě pronajatých rýžových polí, čímž se řadí mezi největší farmy široko daleko. V Japonsku totiž činí průměrná obhospodařovaná plocha, připadající na jednu farmu, asi 0,7ha (1990).

Naokiho hospodaření není ovšem specifické jen velikostí obhospodařované plochy. Jako jednomu z prvních se mu podařilo obejít restriktivní zákon, který umožňuje hospodařit na půdě pouze lidem z tradičně zemědělských rodin. V době, kdy v Japonsku dochází ke stárnutí populace a vylidňování venkova, je tento zákon ostatně pouze pozůstatkem dob minulých. Obratně naopak využívá vysoké poptávky po zdravotně nezávadných potravinách a svou rýži prodává jako vypěstovanou s omezeným použitím chemikálií. V Japonsku totiž různých značek BIO, a podobných, ač ne tolik přísných, je hodně a netěší se přílišné důvěře spotřebitelů. Z hlediska zákazníka je více ceněn osobní kontakt s producentem a vzájemná důvěra.

Posledním specifikem Naokiho hospodaření je způsob prodeje. Zde se Naoki opět řadí mezi průkopníky. Zcela ignoruje dosavadní praxi odprodeje vypěstované rýže státu za pevně stanovenou a dotovanou cenu státu. Díky této politice je rýže v Japonsku několikanásobně dražší než na světovém trhu. Naoki své produkty zpracovává na hotové výrobky, které prodává prostřednictvím internetu přímo zákazníkům (přibližně 1t rýže za měsíc).

Potud se zdá všechno v pořádku a nezbývá než jít pomoci při pletí či sklizni.

Dalším důvodem, proč jsem v jeho společnosti s ručením omezeným vítán s otevřenou náručí je ovšem zcela nečekaný problém. Naoki onemocněl v Japonsku hojně rozšířenou chronickou depresí. Bere uklidňující léky, a protože se moc nepohybuje, pomalu ztrácí sílu a elán do práce. Obecně se v Japonsku, jako ostatně všude, do zemědělství moc mladých lidí nehrne, takže moje nabídka byla radostně přijata.

Aby nebylo obtíží málo, v březnu čekají v rodině druhý přírůstek, takže ani manželka se nebude moci věnovat hospodářství tolik jako loni, kdy vlastně celou farmu řídila sama.

Letos převezmu podle jejich představ štafetu já, aby se oba mohli věnovat řešení svých problémů. Nakolik se mi podaří naplnit jejich očekávání, jsem sám zvědav.

Na těchto stránkách budu po celý rok zveřejňovat radosti a starosti všedního života na japonském venkově, zajímavosti z pěstování rýže a sóji, přípravy sojové pasty miso a dalších japonských specialit. Případné poznámky a dotazy mne potěší a poskytnou snad i nové pohledy na japonské zvláštnosti, vůči kterým jsem za čtyři roky pobytu v Japonsku již do určité míry otupěl. Proto se těším na Vaše reakce.


Kromě výše popsaného úkolu mám ještě dva důvody, proč jsem si pobyt v Japonsku o další rok prodloužil. Chtěl bych se totiž pod vedením japonských mistrů zdokonalit v japonské lukostřelbě – kjúdo a v práci s japonským tradičním přírodním lakem – uruši.


Nezbývá než popřát hodně nových poznatků při čtení těchto stránek.